Zařídit dětský pokoj tak, aby byl bezpečný a přitom neztratil žádnou ze svých praktických funkcí, je kompromis, který řeší snad každý rodič. Drobné předměty, které děti lákají k prozkoumávání, a volně vedené kabely od lampiček, nabíječek nebo chytrých hraček patří k nejčastějším zdrojům úrazů i každodenního nepořádku. Řešení přitom nevyžaduje drahé systémy ani rozsáhlou rekonstrukci místnosti. Stačí cíleně vybrat několik úložných míst, která jsou pro dospělého snadno dostupná, ale pro dítě mimo jeho dosah.

Prvním krokem je zmapovat, co vlastně v pokoji leží volně na dosah malých rukou. Baterie, mince, kancelářské sponky, drobné stavebnice nebo léky patří do uzavíratelných boxů umístěných vysoko, ideálně do horních polic skříně nebo do zásuvky s dětskou pojistkou. Kabely od nabíječek a prodlužovaček je vhodné vést za nábytkem a v místech, kde se ohýbají nebo kříží, je zajistit lištou nebo samolepicím klipem. Právě tady se hodí vědět, jak se vypořádat s šňůrami od žaluzií a závěsů, které visí přímo u dětské postýlky a představují riziko, jež řada rodičů podcení.

Skryté úložiště nemusí znamenat jen zavřenou skříň. Osvědčily se nízké úložné truhly s pomalým zavíráním víka, zásuvky pod postelí nebo koše s pevným víkem, do kterých se uklidí hračky i kabely najednou. Pokud dítě používá vlastní tablet nebo čtečku, je rozumné nabíjení přesunout do společné místnosti a do pokoje vést jen krátký kabel, který se po nabití zcela odpojí a uklidí. Každá volná šňůra totiž časem sklouzne na zem a stane se součástí dětské hry.

Pravidelná kontrola jednou za měsíc zabere pár minut a odhalí, co se v pokoji nově objevilo nebo co se uvolnilo. Děti rostou, mění se jejich hračky i nároky na vybavení, a to, co bylo bezpečné pro tříleté dítě, nemusí vyhovovat zvídavému předškolákovi. Úložné prvky proto volte tak, abyste je mohli přesouvat a přizpůsobovat bez nutnosti kupovat nový nábytek. Bezpečný pokoj není ten, kde nic není, ale ten, kde má každá věc své místo mimo dosah malých rukou.