Ložnice, ve které spí i malé dítě, musí zvládnout dvě funkce současně. Na jedné straně je to místo pro odpočinek dospělých, na straně druhé zázemí pro spánek, přebalování a noční krmení. Pokud se tyto potřeby překrývají živelně, vzniká chaos, ve kterém se nikdo nevyspí. Řešením není větší byt, ale promyšlené rozmístění nábytku a jasně daná pravidla.

Základem je rozdělit prostor na dvě zóny, i když spolu sousedí. Postel rodičů a dětská postýlka by neměly stát přímo u sebe, pokud to dispozice dovolí. Mezi nimi pomůže noční stolek, komoda nebo jen kus volné podlahy. Dítě tak získává vlastní kout, ale zůstává na dosah. Právě tomu se věnuje návod, jak na dětský kout v ložnici rodičů, včetně toho, které kusy nábytku se vyplatí obětovat. Zóna pro dítě má být tmavá, tichá a bez rušivých podnětů, protože každé světlo nebo pohyb prodlužuje usínání.

Nábytek volte nízký a úzký. Klasická přebalovací komoda zabere příliš místa, proto se osvědčila skříňka s deskou, která po čase poslouží jako úložiště hraček. Do ložnice nepatří přebytečné dekorace, hromady prádla ani otevřené police plné drobností. Vše, co dítě v noci potřebuje, držte na jednom místě: pleny, vlhčené ubrousky, náhradní dupačky a láhev s vodou. Ranní hledání věcí po šuplících budí celou domácnost.

Nezapomínejte na světlo a vzduch. Silné stropní svítidlo nahraďte tlumenou lampičkou s teplým světlem, kterou ovládáte z postele. Černicí závěsy pomohou v létě, kdy se dítě budí za svítání. Pravidelně větrejte, i když je venku chladno, protože vydýchaný vzduch zhoršuje spánek všech. A pokud se vám zdá, že se do místnosti už nic nevejde, zkuste nejdřív ubrat, ne přidat. Ložnice s dítětem nemusí být krásná jako z katalogu, stačí, když funguje.